Příchod čtvrté generace procesorů (486) znamenal obrovskou revoluci, ale pro běžné smrtelníky byla příliš drahá. Intel proto v roce 1991 představil model 486SX. Zbavil ho matematického koprocesoru, snížil cenu a vyslal ho do boje proti levným procesorům od AMD. Zjistěte, jak tento kontroverzní, leč masově populární čip obstojí v našich testech.
Technické parametry
| Socket | 3 |
|---|---|
| Frekvence | 25 MHz |
| Jader | 1 |
| FSB / Bus | 25 MHz |
| Násobič | 1x |
| Výrobní proces | 800 nm |
| Architektura | P23 |
| Napětí | 5 V |
| TDP | 3 W |
| Plocha čipu | 81 mm² |
| Tranzistorů | 1.18 mil. |
| L1 Cache | 8 KB |
| Rok vydání | 1991 |



Co měří reálné testy?
- WinRAR, DOSRAR 2.50 a 7-Zip: Komprese a dekomprese silně zatěžuje paměťový subsystém. Zde září velká L2/L3 cache, rychlá sběrnice (FSB) a propustnost RAM.
- Hry CPU rendering: Testují IPC výpočetní výkon procesoru a novějších her jako Quake 1+2, Hexen 2, SiN i matematický koprocesor (FPU) pro fyziku a geometrii.
- TMPGEnc 2.5: Kódování videa odráží hrubý výpočetní výkon a efektivitu multimediálních instrukcí jako jsou MMX, 3DNow! nebo SSE.
V roce 1991 měl Intel sice na trhu supervýkonný procesor 486DX, ale jeho výroba byla drahá a prodejní cena astronomická. Běžný trh mezitím nemilosrdně požíralo AMD se svým levným a rychlým klonem 386DX na 40 MHz. Intel musel nabídnout levnou 486ku pro masy, a tak stvořil model 486SX. Aby ušetřil a zároveň nekanibalizoval prodeje plnohodnotné verze DX, udělal drastický krok – čip fyzicky postrádal matematický koprocesor (FPU). Pokud jste jako uživatelé později zjistili, že koprocesor pro výpočty či AutoCAD přece jen potřebujete, Intel vám rád prodal "vylepšení" v podobě drahého koprocesoru 487SX. Bizarní realita ovšem byla taková, že čip 487SX nebyl koprocesor, ale plnohodnotný procesor 486DX, který se vložil do speciální patice na desce a původní 486SX natrvalo deaktivoval. I přes tyto obchodní podivnosti se z "eS-iXka" na 25 MHz stal obrovský hit a pro miliony lidí byl vstupenkou do skutečného MS-DOS a Windows 3.1 hraní.
Pohled na parametry ukazuje obrovský generační skok oproti architektuře 386. Jádro P23 (vyráběné na 800nm procesu) obsahovalo úctyhodných 1,18 milionu tranzistorů. Tou největší revolucí ale byla přítomnost 8 KB L1 vyrovnávací paměti (cache), která se vůbec poprvé přesunula ze základní desky přímo do jádra procesoru. Taktovací frekvence 25 MHz byla dosahována stále pomocí násobiče 1x (celá FSB sběrnice i komunikace s deskou tedy běžela synchronně na 25 MHz). Architektura 486 byla navíc mnohem efektivnější – díky vylepšené pipeline (zřetězenému zpracování) dokázal procesor vykonat běžnou instrukci za jediný takt (architektura 386 k tomu potřebovala takty dva). Proto i při nižší frekvenci 25 MHz nabízel tento čip neuvěřitelně masivní hrubý výkon pro běžné (celočíselné) operace a TDP se přitom udrželo na 3 W.
Závěr a Verdikt
Jak silná architektura 486 ve skutečnosti je? Abychom to zjistili, osadili jsme tento ořezaný 25MHz procesor do naší hybridní VLB základní desky s extrémně rychlým 2D akcelerátorem ARK1000PV. Testy ukazují fascinující generační souboj. Ačkoliv 486SX na 25 MHz tiká na výrazně pomalejší sběrnici než nedávno testovaný AMD Am386DX-40, díky své pokročilé efektivitě a interní L1 cache z něj dokáže vyždímat maximum. Bude neuvěřitelně zajímavé v konečném žebříčku sledovat, zda mu tato hrubá IPC (instructions per clock) síla stačí na to, aby ve Wolfensteinovi 3D či v Doomu porazil onoho bájného 40MHz krále předchozí generace!


