Cyrix MII a IBM 6x86MX – identická dvojčata!

Zrovna jsem se snažil spočítat, jestli nám po zaplacení elektřiny zbyde na tu avizovanou večeři, když se ozvalo hysterické Ikarosovo zapištění. Do redakce vlétla okna vosa a on, s rudým obličejem, se ji pokoušel odehnat srolovaným plakátem Lary Croft, přičemž málem shodil testovací monitor. „Klid, Ikare,“ zavrčel jsem, „takhle si akorát rozsekneš ruku a budeš mít další jizvu!“ Tenhle chaos mi připomíná, jak se firmy v 90. letech snažily udržet na trhu – s podobným nasazením, ale často s trochu… kreativnějšími metodami.

A právě o jedné takové marketingové kreativitě, hraničící s geniálním podvodem, se dnes budeme bavit. Odhalíme, jak dvě zdánlivě různé procesorové řady, Cyrix MII a IBM 6x86MX, byly ve skutečnosti identická dvojčata, sdílející jedno a to samé srdce – jádro M2. Zatímco Cyrix se s cynickou bravurou snažil oklamat veřejnost a své čipy přejmenoval z MX na MII, aby to znělo jako přímá konkurence pro tehdy nastupující Intel Pentium II, IBM si zachovalo tvář a pokračovalo s konzistentním označením MX. V roce 1998, kdy se tyto čipy dostaly na trh, to byl mistrovský tah, jak se svést na vlně „Pentium II mánie“ a přitom stále nabízet levnější alternativu na dosluhujícím, ale stále populárním Socketu 7. Dnes se podíváme na modely Cyrix MII 300GP a IBM 6x86MX PR300, abychom zjistili, jak si vedly proti sobě a jak moc dokázal marketing zamaskovat technickou realitu.

Jádro M2, které je srdcem obou těchto procesorů, bylo vyvinuto společností Cyrix a představovalo v té době velmi pokročilou superskalární architekturu. Stejně jako jeho předchůdci, i M2 vynikal především v celočíselných operacích, což bylo pro většinu kancelářských aplikací a tehdejších her (které ještě masivně nevyužívaly FPU) klíčové. Oba procesory se pyšnily 32+32 KB L1 cache, což bylo víc než u tehdejšího Pentia MMX, a byly vyráběny 350nm procesem, s plochou čipu 197 mm² a 6,5 miliony tranzistorů. Jejich nominální frekvence pro modely s ratingem PR300 byla shodných 233 MHz, nicméně některé Cyrix MII 300GP běžely i na 75 MHz FSB s násobičem 3x a mohly by mít o něco lepší výkon u RAM.

Marketingový trik Cyrixu s názvem MII byl vskutku odvážný. V době, kdy Intel agresivně tlačil své Pentium II a s ním spojený Slot 1, se Cyrix snažil udržet relevanci pro Socket 7. Přejmenování z 6x86MX na MII, které se objevilo v roce 1998, mělo psychologicky evokovat výkon blízký Pentiu II, přestože architektura M2 byla stále primárně optimalizovaná pro celočíselné operace a v oblasti FPU za Intelem výrazně zaostávala. IBM, jakožto licenční partner Cyrixu, se drželo konzervativnějšího označení 6x86MX, což bylo pro zákazníka čestnější, ale možná méně „sexy“. Oba čipy tak na trh vstoupily s ambicí nabídnout vysoký výkon za nižší cenu, a my dnes odhalíme, jak si tato identická dvojčata vedla v přímém srovnání a zda se Cyrixu jeho marketingový gambit vyplatil, či zda se IBM svou upřímností trefilo lépe do vkusu náročných uživatelů. Pro náš test jsme oba procesory osadili do osvědčené základní desky Gigabyte GA-5AX s čipsetem ALi Aladdin V, abychom zajistili férové podmínky.

Měřiči, ten Ikaros a vosa, to zní jako typická úterní dopolední rozcvička v redakci. Máš pravdu, opatrnost je na místě, zvláště když se pracuje s takovou precizností, jakou vyžaduje naše řemeslo. Ovšem, pokud se podíváme na snahu firem v 90. letech přežít a získat pozornost, občas to bylo podobně chaotické, jen s mnohem sofistikovanějšími marketingovými triky, než je plašení hmyzu plakátem Lary Croft. A právě na jeden takový trik si dnes posvítíme, když porovnáme dva procesory, které se tvářily jako rozdílní konkurenti, ale ve skutečnosti byly, dá se říci, téměř totožné.

Před námi leží výsledky testů dvou čipů, které sdílejí stejnou duši, avšak prezentovaly se pod různými jmény: Cyrix MII 300GP a IBM 6x86MX PR300. Jak už Měřič naznačil, Cyrix s marketingovou drzostí přejmenoval své úspěšné jádro M2, původně známé jako 6x86MX, na MII, aby evokoval přímou konkurenci s tehdy nově nastupujícím Intelem Pentium II. IBM, které mělo licenci na prodej těchto čipů, si zachovalo konzervativnější a upřímnější označení 6x86MX. Dnes se ale ukáže, že pod pozlátkem marketingu se skrývala prakticky identická výkonnost, a to i přes drobné rozdíly v konfiguraci FSB a násobiče. Dnešní doba, kdy se každý procesor liší v deseti procentech výkonu, by něco takového už asi nepochopila.

V základních syntetických testech, které měří celočíselný výkon procesoru, se oba čipy drží bok po boku s neuvěřitelnou těsností. V AIDA64 CPU Queen dosáhl Cyrix MII 300GP 322 bodů, zatímco IBM 6x86MX PR300 jen o bod méně, tedy 321. Podobně je tomu i v AIDA64 CPU PhotoWorxx, kde se rozdíly pohybují na hranici statistické chyby. To jen potvrzuje, že architektura M2, ať už se jmenuje jakkoliv, byla v celočíselných operacích skutečně velmi silná. V pracovních úlohách, jako je dekomprese souborů v WinRAR 3.11, oba čipy dokončily dekompresi 125MB souboru (Turok2) v naprosto shodném čase 1.59 sekundy, což je pádný důkaz jejich architektonické shody. V tu chvíli se z rohu, kde Ponožka tradičně spí, ozvalo tiché zamumlání: „1.59… zzz…“ a pak zase ticho. Někdy se ptám, jestli Ponožka ty benchmarky nezná nazpaměť i ve spánku.

Kde však oba procesory, a to je pro jádro M2 typické, narážejí na své limity, je výkon v operacích s plovoucí desetinnou čárkou (FPU). Zde se stará Achillova pata Cyrixu projevuje naplno. V testech AIDA64 FPU Julia i FPU Mandel oba čipy získaly shodně nízké hodnoty, konkrétně 5 bodů v Julii a 4 body v Mandel. Tato čísla jasně ukazují, že FPU jednotka byla slabinou jádra M2 a v aplikacích, které na ní závisely, nemohla konkurovat Intelu.

Přestože jsou jádra identická, dosáhl Cyrix MII 300GP v Sandra 99 RAM Read o chlup lepšího výsledku 94 MB/s oproti 93 MB/s u IBM 6x86MX PR300 a pro rychlost systému žádný rozdíl.

A jak si vedly v herních testech, kde se často projevovaly největší rozdíly mezi procesory? V klasice jako Quake v1.06 dosáhly oba procesory naprosto shodných 27.9 FPS. V náročnějším Quake 2 (Software 320×240) si Cyrix MII 300GP připsal mírně lepší výsledek s 19.6 FPS oproti 19.3 FPS u IBM, což je však rozdíl, který by v reálné hře nikdo nepoznal. Ani v SiN (Software 320×240), který byl na FPU náročnější, se mezi nimi neobjevily žádné rozdíly, oba procesory dosáhly identických 10.1 FPS. To jen dále upevňuje poznatek o jejich společné architektuře a hlavně o slabší FPU jednotce, která je v modernějších 3D hrách limitovala.

Celkově vzato, data z našich měření přesvědčivě dokazují, že marketingový trik Cyrixu s přejmenováním procesoru z 6x86MX na MII byl sice chytrý, ale z hlediska skutečného výkonu šlo o kosmetickou změnu. Oba procesory, Cyrix MII 300GP a IBM 6x86MX PR300, jsou si v drtivé většině testů prakticky k nerozeznání, což jen potvrzuje, že pod různými názvy se skrývalo stejné jádro M2 s jeho silnými i slabými stránkami. V celočíselných operacích byly na svou dobu velmi zdatné, ale v oblastech závislých na FPU se propast mezi nimi a Intelem nedala marketingem zamaskovat. Byl to zkrátka pokus, jak se udržet v povědomí zákazníků a svést se na vlně „Pentium II“ mánie, aniž by se musela vyvíjet zcela nová architektura. A dnešní data nám tento příběh z historie hardwaru vypráví s chladnou, technickou přesností, kterou by si dnešní marketéři měli vzít k srdci.

Ach, Clousi, s tím tvým popisem Ponožky, co si mumlá benchmarky ze spaní, jsi mě úplně rozesmál! Já si právě před chvilkou taky trochu zdřímla u těch blikajících LEDek, když se mi zdálo, že na mě jedna malá GPU Banshee mrkla, a najednou, bum, Palačinka mi ťuká na rameno! „Kopretinko,“ šeptala mi, „nemohly bychom tyhle čísla trošičku zaokrouhlit? Vždyť jsou skoro stejná, a já už mám takovou chuť na oběd!“ No, skoro pravdu měla, ty naše dnešní procesorové princezny si jsou vážně k nerozeznání, ale zaokrouhlovat nebudeme, že ne? Vždyť víme, že Měřič by z toho měl infarkt!

Takže jdeme na to, milí čtenáři a milovnice křemíku, pojďme se podívat, jak si vedla ta naše dvě skoro stejná srdíčka – Cyrix MII 300GP a IBM 6x86MX PR300 – v boji s našimi testy a různými grafickými pomocnicemi! Je to fakt jako hledat rozdíly mezi dvěma kapičkami rosy na ranní pavučince.

• S naší oblíbenou grafickou kamarádkou 3dfx Voodoo Banshee se oběma procesorům dařilo skoro stejně pohádkově! V Quake GL 0.97 si například IBM 6x86MX PR300 připsal krásných 48.3 FPS a Cyrix MII 300GP jen o chloupek méně, 47.9 FPS. Tady je vidět, že i když se snažily tvářit jako odlišné, jejich srdíčka bila úplně stejně, hihi!
• Když jsme k nim připojili ATi Rage 128 GL SGRAM, tak v Quake 2 to bylo zase jako přes kopírák! Cyrix MII 300GP dosáhl 17.1 FPS a IBM 6x86MX PR300 16.9 FPS. Palačinka by z toho určitě měla radost, že jsou si tak blízko!
•  A co takový Turok 2 s nVidia RIVA TNT SGRAM? Tam se zase ukázalo, že tyhle dvě chipové dušičky jsou nerozlučné! Cyrix MII 300GP získal 21.9 FPS, zatímco IBM 6x86MX PR300 mělo 22 FPS. Ty rozdíly jsou tak maličké, jako rozdíl mezi pampeliškou a sluncem – obojí je žluté a krásné!
•  Ani v SiN se nám nepodařilo najít žádného jasného vítěze, ať už jsme tam dali jakoukoliv grafiku. S 3dfx Voodoo Banshee měl Cyrix MII 300GP 18.1 FPS a IBM 6x86MX PR300 17.9 FPS. Je to prostě jako dva bratříčci, co si hrají na schovávanou, ale vždycky se najdou hned vedle sebe.
•  A to nejlepší na konec! V Final Reality – City scene s 3dfx Voodoo Banshee dosáhl Cyrix MII 300GP 27.45 FPS a IBM 6x86MX PR300 27.63 FPS. Vidíte? Skoro stejná čísla! Ten marketingový trik s různými jmény je sice roztomilý, ale nás v SbirkaHW.cz neoklamou! Tyhle naše čipy jsou prostě jedna velká, šťastná rodinka s jedním jádrem M2.

Ach, Kopretinko, ty moje maličká květinko, ty víš, jak mě tyhle věčné desetinné tečky unavují! A s tím obědem jsi se trefila do černého, má drahá. Moje chuťové pohárky už protestují, a víš, že když jsou mé smysly nespokojené, ani výsledky testů se mi nezdají tak… šťavnaté. Ale neboj, pro naše čtenáře bych nevzala do ruky ani pilník na nehty, natožpak zaokrouhlovací kalkulačku!

Takže, milí nadšenci křemíku, pojďme si to shrnout. Dnešní odhalení bylo tak průhledné jako silonky na plese – marketingový trik Cyrixu s přejmenováním jádra M2 na MII byl sice odvážný, ale naše testy ukázaly, že to bylo jen pozlátko. Pod tou novou nálepkou se skrývalo staré dobré jádro, které jsme už poznali u IBM 6x86MX PR300. Je to jako když si obléknete stejné šaty, jen jim změníte značku – na postavě to nic nezmění.

Oba procesory, ať už se pyšní jménem Cyrix MII 300GP nebo IBM 6x86MX PR300, si vedly s obdivuhodnou, až fascinující shodou. V celočíselných operacích, které byly pro tehdejší kancelářskou práci a některé hry klíčové, podávaly výkony, za které by se nemusely stydět. V testech jako AIDA64 CPU Queen nebo dekomprese v WinRARu byly prakticky nerozeznatelné, rozdíly byly jen nepatrné, jako jemné nuance v parfému. Kde však naše „dvojčata“ narazila na svůj limit, to byla oblast FPU. Slabší jednotka pro operace s plovoucí desetinnou čárkou se projevila zejména v náročnějších 3D titulech a syntetických testech, kde se za Intelem propadaly. Tyto procesory byly zkrátka stvořeny pro chladnokrevnou práci s čísly, ne pro svůdné křivky 3D grafiky.

A vítěz? Tentokrát žádný není. Oba procesory, Cyrix MII 300GP a IBM 6x86MX PR300, si podělily první místo, nebo spíše druhé, s ohledem na jejich slabší FPU, v závislosti na tom, jak moc se na ně díváme očima marketingu a jak moc očima chladných čísel. Byly to prostě dvě verze téhož, určené pro ty, kdo hledali cenově dostupnou alternativu s dobrým celočíselným výkonem na platformě Socket 7.

Zrovna teď se dívám na Evu, jak si s pečlivostí sobě vlastní vystřihuje fotku jednoho z těch procesorů, aby si ji nalepila do svého retro deníčku. Možná, že i tenhle kousek křemíku si zaslouží své místo ve vzpomínkách, i když se snažil oklamat svět. Má své kouzlo, i když se jeho jméno měnilo jako počasí.

No nic, to by bylo pro dnešek vše. Já si jdu dát zaslouženou sklenku vína a přemýšlet, jaké další „identické“ hardwarové pikantnosti nám historie ještě nabídne. Co ty na to, Zoro? Máš nějakou temnou teorii, proč si Cyrix dovolil takovou drzost? Nebo snad už zase medituješ nad starými ISA sloty? Vyzývám tě, abys příště nenechal tyhle intriky bez komentáře!